Graham Green - Jádro věci

Napsal Mim (») 25. 2. 2009 v kategorii Světová literatura, přečteno: 3785×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

Román The Heart of the Matter (Jádro věci, 1948), je drama sebevraha, který vlastně umírá ze soucitu a z lásky.

Jadro-veciJe to drama lásky a nevěry: Padesátiletý major Scobie se rozhoduje mezi manželkou a milenkou,dospěje k závěru, že nemůže opustit ani jednu z obou žen a usmrtí se. Román znovu nastoluje otázku smrtelného hříchu a boží milosti. Scobie nabídne Bohu svou sebevraždu, tedy vlastní zatracení, jako oběť za manželku i milenku. Podle Evelyna Waugha je však taková oběť „šílené rouhání, neboť Bůh, který by takovou oběť přijal, by nebyl ani spravedlivý, ani milostivý“.

Graham Greene (2. října 1904 – 3. dubna 1991), autor čtyřiadvaceti románů, tří svazků povídek, osmi her, tří cestopisů a řady dalších knih a esejů, je především básníkem trapnosti. Soustřeďuje se na stinné stránky lidské existence. Jeho dospělý život a dílo se v podstatě kryje s obdobím totalitních diktatur dvacátého století a se zenitem existenciálního myšlení. Greenova „poezie trapnosti“ je přitom především protestem proti narkomanii moci. Tím je jeho dílo nadčasové a dosud nesmírně aktuální.

Greeneland

„Napsat román je jako vložit dopis do láhve a hodit ji do moře – vyloví ji nečekaní přátalé nebo nepřátelé.“ Greenových sdělení je dlouhá řada. Pokusme se na závěr shrnout ta nejdůležitější:

  • Svým liberálním přístupem k organizovanému náboženství přispěl Graham Greene k větší otevřenosti katolické církve.
  • Neloajalitou a satirizováním státní moci zpochybnil a znejistil sebevědomé autoritativní režimy.
  • Zdůrazněním existence třetího rozměru a vnitřního hlasu naznačil, že lidský život má smysl. Kořeny lidského života jsou v transcendentnu a kritériem jednání je jedině vnitřní hlas. Člověk mu má naslouchat a být především svým.
  • „Neúspěch zlidšťuje, úspěch odlidšťuje.“ Moc, sláva a úspěch rozkládají lidskou bytost pýchou, takže se z ní stává prázdná slupka.
  • Nejtěžšími hříchy jsou lež a zejména přelhávání sebe a zneužívání moci na úkor druhých.
  • Věrnost sobě a lidem, které milujeme, je nadřazena nad věrnost státu či ideologii.
  • Nelze milovat lidstvo jako celek. Je možné milovat pouze jednotlivce.
  • Funkce, úřad a společenské postavení vytlačily osobnost a lidství.
  • Člověk už není sám sebou, ztratil své já, svou identitu, zbyla jen fasáda hodností a titulů.
  • Počátkem každého solidního poznání je pochybnost. Proto jsou důležití heretici a disidenti. Působí jako blahodárná zrnka písku v bezduchém samohybném soukolí zavedených systémů, které by jinak mlely slepě donekonečna.

zdroj

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentování tohoto článku je vypnuto.