"Prozkoumejte všechno, co je pochopitelné, a dojdete k závěru, že jen v tom, co je nepochopitelné, lze najít nějaké vysvětlení."
Životní pouť hlavního hrdiny Bellowova románu, stárnoucího literárního vědce a historika Mosese E. Herzoga, míří do jekéhosi vakua. Právě se rozvedl se svou druhou ženou, fakticky přichází o kontakt se dvěma milovanými dětmi a není si vůbec jistý, zda se ještě někdy bude věnovat svému oboru. Herzog by ale chtěl být užitečný a přinášet někomu dobro, přitom ovšem nepřestává být svéhlavý a má se na pozoru přede všemi, kdo mu chtějí pomáhat či radit. Čím dál tím hůře komunikuje s okolím a jeho činy se téměř zákonitě obracejí proti němu samotnému. V této situaci se uchyluje do samoty svého venkovského sídla, noří se do chaosu vlastního vědomí a ve zvláštním, nervním zápalu rekonstruuje nejpodstatnější okamžiky svého života, aby našel jeho smysl. Dialog s živými lidmi mu nahrazují náčrtky polemických dopisů, které adresuje na nejrůznější místa; tyto jeho nikdy neodeslané texty sice svědčí o mimořádné literárně-historické a osobnostní erudici pisatele, paradoxně jsou však věnovány záležitostem povýtce podružným a leckdy až hraničí s grafomanií.
Smutně komický antihrdina není ve svém hledání sebe sama příliš úspěšný, přesto ale Bellowův román nevyznívá skepticky. Herzog se dotýká naděje, kterou snad může naznačit tato jeho myšlenka: "Prozkoumejte všechno, co je pochopitelné, a dojdete k závěru, že jen v tom, co je nepochopitelné, lze najít nějaké vysvětlení."